Správně vybudované jezírko, při jehož stavbě jsou dodrženy všechny technologické postupy a použity kvalitní materiály, vám bude přinášet radost mnoho let. Počáteční investice se vám vrátí krásným prostředím vhodným k relaxaci, kultivovanější zahradou a v případě Koi jezírek i spokojenými kapry.
Jezírko s KOI kapry často bývá dominantou zahrady, proto je důležité důkladně promyslet v jaké části se bude nacházet. Pokud budujete Vaší zahradu ve spolupráci s dobrým zahradním architektem důvěřujte jeho zkušenostem, v případě že ji tvoříte sami, nezapomeňte vzít při plánování v úvahu následující informace. - externí odkaz

Jezírko musí zapadat do celkové kompozice Vaší zahrady, ideální je, pokud jej můžete umístit v blízkosti domu, třeba vedle zimní zahrady nebo do prostoru, z kterého je možné nádherné KOI kapry sledovat i za nepříznivého počasí. Výhodou tohoto umístění je, že máte jezírko neustále pod kontrolou a navíc si užíváte krásný výhled. Pokud plánujete jezírko dále v zahradě , snažte se jej začlenit tak, aby v daném místě nepůsobilo nepřirozeně, čehož jsme bohužel často svědky.
U jezírka budete chtít relaxovat, uvažujte proto o výstavbě altánu, pergoly nebo dřevěného mola s posezením, odkud budete moci KOI kapry pozorovat. V Japonsku nebo západní Evropě, kde mají KOI jezírka mnohaletou tradici, si opravdoví fajnšmekři budují u svých nádrží stylové čajovny nebo stavby určené k meditaci.
Neplánujte jezírko v blízkosti vzrostlých stromů, při výstavbě hrozí poškození kořenového systému, nepříjemný je spad listí či jehličí v podzimním období ( POZOR na listy z ořechu a dubu, které dokáží při masivním spadu zbarvit vodu do sytě hnědého odstínu).
Důležité je počítat s intenzitou slunečního záření, která bude na jezírko působit. Ideální je , aby na jezírko v letních měsících působilo intenzivní slunce co nejméně, vyvarujete se tak nadměrnému prohřívání mělčích částí, čímž můžete omezit růst vláknitých řas, se kterými bývají často problémy. Nezapomínejte však, že sluneční záření je důležité pro rostliny a má pozitivní vliv na barevnost a životní cykly vašich KOI.
Nezapomeňte na nutnost elektrické přípojky (220V) , ideální je možnost napojení na veřejnou kanalizační síť, výhodná je také přípojka tlakové vody z vodovodního řadu nebo kvalitní studniční vody (dopouštění odparu, čištění filtrace atd.)
Pozor na splach z okolí, zejména při přívalových srážkách. Z vlastních trpkých zkušeností víme, že budovat jezírko pod svahem nebo v blízkosti rušné komunikace není nejšťastnější řešení.

Je třeba si na prvním místě uvědomit, jestli chcete obvyklé jezírko, které znáte od sousedů nebo neformální , řekněme neokoukaný typ jezírka. Pomoci vám mohou fotografie již vybudovaných jezírek, kterých je dnes všude plno nebo spolupráce s dobrým zahradním architektem či realizační firmou. Rozdíl bude i v tom jestli chcete Vaše jezírko využívat především k chovu ryb nebo jestli bude mít primárně okrasnou či jinou funkci.
Ortodoxní chovatelé KOI budují většinou jednoduché geometrické nádrže bez zbytečných příkras, obecně lze říci, že z technologického hlediska je jedno jaký tvar nádrž bude mít, ovšem i zde platí, že v jednoduchosti je krása.
Většina jezírek je budována pod úrovní okolního terénu, existuje samozřejmě možnost vybudovat jezírko nad terénem. Profil nádrže by rozhodně neměl být stupňovitý, jak doporučuje většina běžně prodávané literatury. Trendem jsou nádrže s kolmými stěnami.
Každý by rád vlastnil jezírko tak velké jak je to jen možné, ale z našich zkušeností vyplývá že zde se vyplatí více než kde jinde uvažovat o optimálním řešení. Existuje zde několik skutečností, které bychom neměli přehlížet.
Pořizovací náklady: je jasné ,že čím větší jezírko bude, tím vyšší bude jeho pořizovací cena.
Provozní náklady : ruku v ruce s pořizovací cenou rostou provozní náklady. U velkých jezírek (nad 100 m3) , kde jsou instalována výkonná čerpadla, UV lampy a další zařízení, která jsou v chodu nepřetržitě tři čtvrtě roku, někdy celý rok, se náklady na elektrickou energii mohou vyšplhat na desítky tisíc korun ročně. Při velké kubatuře stoupají také náklady na různé preparáty a biokultury, které čas od času bude muset použít. Velké jezírko má zvláště v létě poměrně velký odpar, který při velké ploše může znamenat i několik set litrů denně
Údržba: velké jezírko není na údržbu zas tak náročné, ale při odsávání kalu, kterému se asi nevyhnete budete mít více práce. Také čištění velké filtrace je nepříjemné a zabere často několik hodin, které se dají využít daleko lépe.
Manipulace s rybami: majitelé velkých jezírek mívají problém odlovit ryby, které jsou nuceni z jakéhokoli důvodu odstranit z chovu. Často musí jezírko vypustit nebo vyhledat pomoc profesionálních rybářů a obsádku slovit pomocí speciálních sítí. Ne vždy je výlov plně „zaběhnutého“ jezírka jednoduchou záležitostí.
Nejhlubší místo, kde je zpravidla umístěna odtoková gula by nemělo být mělčí než 150cm, ideální je hloubka kolem dvou metrů.
Každý z nás by měl být odpovědný za svůj majetek. Jezírko může být rizikem zejména pro vaše děti nebo domácí mazlíčky, hlavně psi a kočky. Před stavbou dobře rozvažte tyto eventuality.

Pokud máte skutečně jasno v tom jaký tvar a hloubku bude mít Vaše jezírko , můžete přistoupit k výkopovým pracem, které je nejlepší realizovat pomocí výkonné mechanizace, jestliže není možné z nějakého důvodu mechanizaci použít, musíte jezírko vyhloubit ručně . Je důležité si uvědomit kolik materiálu vykopete a předem zajistit jeho odvoz. Zakládáte – li novou zahradu můžete využít vykopanou zeminu na různé terénní úpravy.
Před započetím výkopových prací je lepší budoucí tvar jezírka přesně vyznačit, třeba pomocí vápence. Výkopové práce svěřte skutečně zodpovědné firmě, která dodrží stanovené požadavky. Na hrubo vykopanou jámu je nutné zarovnat a „uhladit“ tak ,jak je to jen možné. Důkladně odstraňte všechny ostré předměty, kameny a kořeny rostlin, které by mohly hydroizolační fólii poškodit.

Nezapomeňte po obvodu jezírka zhotovit prostor (schod), na který budete ukládat dekorační kameny nebo dlažbu. Rozměry schodu přizpůsobte velikosti kamenů, které chcete použít. Hladina jezírka by měla dosahovat zhruba do jedné třetiny tohoto schodu. Pro jistotu doporučujeme celé jezírko proměřit hadicovou nebo laserovou vodováhou, protože případné nepřesnosti bychom zjistili až po napuštění jezírka.

V případě, že jste se rozhodli používat výtlačný nebo modifikovaný gravitační filtrační systém, pro vás v podstatě výkopové práce končí. Naprostá většina KOI jezírek je ale budována s klasickým gravitačním filtračním systémem, pro který je nutné zhotovit filtrační šachtu. Výhodné je šachtu vykopat a vyzdít tak, aby tvořila jeden břeh jezírka, není to však nezbytné.

Spodní gula neboli spodní odtok se usazuje do nejhlubšího místa jezírka, dno by mělo být ke gule vyspádováno, aby se k ní snadněji splavovaly nečistoty. Pro jezírka větší než 20 m3 a pro členitá jezírka je lepší instalovat gul více. Gula musí být pevně a rovně zabetonovaná v betonové patce, kterou je třeba pro gulu zhotovit. Od guly je nataženo potrubí, které vede do filtrační šachty. Používá se PVC – U potrubí DN 110mm , které se do guly lepí speciálním lepidlem (Tangit), v nouzi stačí lepidlo na novodur. Ideální a poměrně levné je používat oranžové odpadní KG potrubí které se spojuje přes hrdla a těsnící gumičky. Tyto spoje jsou relativně bezpečné a při správné instalaci nehrozí únik vody. Jistější, ale dražší variantou je používat tlakové PVC – U potrubí, které se spojuje lepením.
Potrubí vede pod dnem jezírka v předem připraveném loži, které je vysypáno pískem. Od každé guly vede samostatné potrubí až do filtrační šachty, kde jsou na něj instalovány regulační šoupata, či ventily. Není dobré potrubí propojovat. Při vedení potrubí doporučujeme používat co nejméně pravoúhlých kolen a kolen vůbec, snižuje se v nich průtok vody a hrozí zde nebezpečí ucpání listy nebo jinými nečistotami.
Malý tip na závěr: před betonováním guly odšroubujte přírubu a gulu zabalte třeba do balící fólie, zabráníte tak znečištění otvorů pro samořezné šrouby, jejichž pomocí se gula přírubou osazuje.

Stále častěji se setkáváme s tím, že zákazníci chtějí KOI jezírko vyzdít nebo vybetonovat. Obvykle se používá ztracené bednění, které je relativně levné a dobře se s ním pracuje. Nebojte se, že se tímto postupem stane z budování jezírka čistě technická záležitost. Vyzděné jezírko bývá většinou daleko hezčí než klasické „zemní“ jezírko. Hydroizolace jezírka tohoto typu je daleko jednodušší a výsledkem je ukázkově položená fólie bez jediného záhybu.

okud bude Vaše jezírko klasického „zemního“ charakteru, budete vyzdívat pouze šachtu pro filtraci, kde bude zároveň uložena veškerá technologie tzn. čerpadlo, UV lampa, aerační technika, ozonizátor, popř. další zařízení. Při stavbě filtrační šachty je třeba neopomenout základní fakt, a to je úroveň dna šachty oproti hladině. Gravitační filtrace totiž pracuje na principu spojených nádob, (detailně je vysvětlen v sekci filtrační systémy) pro správnou funkci systému je potřeba počítat s výškou hladiny v jezírku a ve filtraci, které jsou na stejné úrovni. Z našich zkušeností vyplývá, že hladina vody ve filtraci je při plném stavu zhruba 5-10 cm pod její horní hranou. Pokud známe rozměry filtrace snadno odvodíme v jaké úrovni musíme dno šachty zhotovit.

Stavba šachty musí samozřejmě odpovídat všem stavebním normám a technologickým postupům, které jsou všeobecně známy. Za zmínku stojí dostatečné armování z návodní strany šachty a kvalitní odvodnění nebo odizolování šachty proti spodní vodě. Ideální je napojení šachty na veřejnou kanalizační síť.
Do šachty je přivedeno potrubí od spodní guly a od skimmeru a je do ní přivedena el. energie. Šachta se po instalaci veškeré technologie překrývá pochůzím molem. Je dobré udělat si v této části výstavby na instalaci mola stavební přípravu.

Velice důležité je při zdění šachty počítat s veškerými prostupy, zejména s prostupem na skimmer a prostupy na tlakovou vodu, která proudí od čerpadla zpět do jezírka, nezapomeňte na prostupy pro elektroinstalaci a další. Neznám nic horšího, než do ztvrdlého armovaného betonového bloku vysekávat otvor pro „zapomenutý“ prostup. Šachtu se snažíme vždy vybudovat tak prostornou, aby v ní byla příjemná manipulace při obsluze filtračního systému s přihlédnutím k estetice celého jezírka a kompozici zahrady.

Kvalitní hydroizolace je základním předpokladem bezproblémové funkce jezírka a úspěšného chovu KOI. V současné době jsou nejpoužívanější fólie vyrobeny z kvalitního PVC s přídavkem UV stabilizátoru o síle stěny 1-2 mm. V našich podmínkách jsou používány fólie z Fatry Napajedla, které splňují nejpřísnější požadavky na kvalitu materiálu. Používají se také velmi kvalitní zahraniční fólie. V posledních letech se stále více prosazují kaučukové EPDM fólie, které mají řadu výhod, ovšem jejich handicapem je vyšší cena.
Na trhu se také objevily tzv. tekuté fólie, které jsou vhodné zejména pro izolaci betonových nádrží.
V žádném případě nedoporučujeme investovat do fólie, kterou nabízejí ve výhodných akcích velká zahradní centra, většinou se jedná o nekvalitní výrobky z nepoddajných recyklátů s krátkou dobou životnosti.

Pod hydroizolační fólii je nutné položit jednu nebo více ochranných vrstev speciální geotextilie, která zabrání případnému mechanickému poškození fólie. Dimenze geotextilie se uvádí zatížením v gramech na cm2. Běžně se používá geotextilie o zatížení 300 g/cm2 není na závadu použít silnější materiál nebo dvě vrstvy slabší geotextilie. Důležité je složení geotextilie, nejlepší je geotextilie utkaná pouze ze syntetických vláken, které nepodléhají mikrobiálnímu rozkladu.

Pokládka PVC fólie probíhá většinou přímo v jezírku. Jednotlivé pásy se k sobě svařují speciálními svářecími automatickými nebo ručními přístroji. Tato metoda je daleko lepší než zakoupit potřebný rozměr fólie a ten do jámy položit. Svařováním přímo v jezírku docílíme preciznější pokládku bez zbytečných fald a záhybů. Pokud se izolují pravidelné, vyzděné nádrže je výsledek ještě lepší. Tyto nádrže se navíc osazují poplastovanými rohovými lištami, ke kterým se fólie přivařuje. Po svaření se sváry zalévají tzv. zálivkou, což je fólie rozpuštěná v tetrahydrofuranu. Kvalitní sváry zálivku nepotřebují, ale ošetření zálivkou není nikdy na škodu. Lepení PVC fólie je neprofesionálním řešením, může však pomoci při různých opravách.
Kaučuková fólie se pokládá většinou v celku, v případě potřeby se lepí speciálním lepidlem, při tvarování se využívá její velká roztažitelnost.

Nakonec se fólie v místech spodní guly a všech prostupů prořízne, pod fólii i pod příruby se nanese dostatečné vrstva speciálního tmelu, který po ztvrdnutí slouží jako těsnění. Gula a prostupy se pomocí nerezových šroubů osadí přírubami.
Hydroizolace je hotova, finální oříznutí, včetně zakončení detailů se provádí až při dekoračních a dokončovacích pracech.
Filtrační systém je nejdůležitější součástí KOI jezírek a je třeba věnovat mu náležitou pozornost, výběr vhodné filtrace Vašeho jezírka rozhodně nepodceňujte, investice do kvalitní a správně dimenzované filtrace se vám vrátí při pohledu do křišťálově čisté vody, kde se majestátně pohybují zdraví a spokojení KOI kapři.
Většina kvalitních filtračních systémů pracuje na principu mechanicko – biologické filtrace, kdy mechanická část vždy předchází biologické. Tyto části mohou být uloženy v jedné filtrační jednotce nebo odděleně v samostatných modulech.
Slouží především k zachycení nejhrubších nečistot jako jsou listy, zbytky krmiv, výkaly ryb a ostatní organické či anorganické částice. Účinná mechanická filtrace organických zbytků v systému je velmi důležitá, protože tyto zbytky jsou nositeli živin ( N a P látek), které musí odbourat biologická část filtrace. Nejlepší je, pokud jsou tyto zbytky co nejrychleji odstraněny aby se živiny nemohly do systému dále uvolňovat. Nadbytek živin je totiž jednou z hlavních příčin růstu nepříjemných vláknitých řas. Mezi nejpoužívanější mechanické filtrace patří následující typy.

Principem je sedimentace částic na dně filtrace nebo sedimentační komory. Zachycení částic je nejčastěji podpořeno filtračními kartáči. Tuto část filtrace je lepší častěji odkalovat, docílíme tak průběžného odstranění potenciálního nebezpečí pro naše jezírko.

Mechanická filtrace, která využívá principu odstředivé síly. Do válcovité nádoby z kónickým dnem je voda přiváděna po stěně nádoby, čímž docílíme krouživého pohybu vody. Ve středu kruhu, kde je nejmenší rychlost proudění sedimentují nečistoty, které se díky kónickému dnu soustřeďují do malého prostoru, odkud jdou snadno odkalit. V současnosti jsou na trhu filtrace složené z jednotlivých vortexových modulů, které se řadí do jednotlivých sestav dle potřeby.

Jednoznačně nejúčinnější mechanická filtrace. Voda zde protéká přes nerezové mikrosíto, které je schopno zachytit částice od velikosti 200 ľm. Tento systém filtrace má velkou výhodu v tom, že zachycené nečistoty dále nezatěžují systém a ze síta se dají lehce odstranit. Nejmodernější mechanické filtrace pracují na principu mikrosítového bubnu s oplachem, který se pomocí motoru plynule otáčí a dokáže zachytit částice od velikosti 60ľm. Jeho nevýhodou je zatím poměrně vysoká cena.

U řady zákazníků jsme se setkali s klasickou pískovou bazénovou filtrací, která sloužila jako hlavní filtrace. Samozřejmě, že tato filtrace je pro jezírko naprosto nevhodná, ovšem jako doplňková mechanická filtrace je poměrně účinná. Největší nevýhodou pískové filtrace je rychlé znečištění filtrační náplně a její časté obměňování.

V profesionálních chovech KOI a u KOI fanatiků v západní Evropě jsou v poslední době k vidění speciální mechanické filtrace, které slouží spíše k dočišťování vody v recirkulačních systémech. Jedná se o zařízení, kterými protéká voda přes velmi jemné celulózové filtry. Tato poměrně složitá zařízení jsou ovšem z pohledu běžného chovatele KOI pouze okrajovou záležitostí.
Biologická část filtrace je alfou a omegou jakéhokoli recirkulačního systému, Vaše KOI jezírko nevyjímaje. Podstatou biologické filtrace je odbourávání dusíkatých látek pomocí nitrifikačních a denitrifikačních bakterií, které jsou pro jezírko velice důležité a snahou každého zodpovědného chovatele je, zajistit pro jejich činnost optimální podmínky. Naším cílem není podrobně vysvětlovat tyto poměrně komplikované biochemické procesy, proto jen nastíníme to nejpodstatnější. Vyčerpávající informace o problematice biologického odbourávání N - látek najdete v knize KOI od Ing. Luďka Štěcha, kterou si můžete objednat v našem e-shopu.
Jednoduše řečeno, je nitrifikace aerobní proces, kdy se dusíkaté látky (amoniakální dusík) oxidují ve dvou fázích na dusitany(nitritace) a z nich na dusičnany (nitratace). Tyto přeměny zajišťují dvě skupiny autotrofních bakterií, nitritační (Nitrosomonas , Nitrospira a další) a nitratační ( Nitrobacter, Nitrococcus a další ).
Je následující proces, kdy se bez přístupu kyslíku jednodušší dusíkaté látky (dusičnany a dusitany) redukují až na plynný dusík, který odchází do atmosféry. Denitrifikaci zajišťují heterotrofní bakterie rodu Pseudomonas, Micrococcus a další.
Správný průběh těchto procesů je podmíněn mnoha fyzikálněchemickými faktory, z nichž nejdůležitější je teplota vody, pH, zdroj uhlíku a energie pro bakterie a další související hydrochemické reakce.
Z praktického pohledu běžného chovatele ryb v zahradním jezírku je důležité sledovat zejména pH, které by se mělo pohybovat v intervalu od 6,5 do 8,5. Optimální hodnota pH je7. S pH úzce souvisí uhličitanová tvrdost (KH). Při hodnotách KH kolem 7 ◦ N nebývají s výkyvy pH problémy. Pro optimální činnost Vašeho biologického filtru je podstatná také teplota vody. Nitrifikační a denitrifikační procesy pracují v intervalu 8 – 30 ◦C. Ta část biologické filtrace, kde probíhá nejintenzivnější nitrifikace bývá vzduchována. Dotace vzduchu nebo kyslíku zvyšuje účinnost biologické filtrace.
Při koupi nebo stavbě biologického filtru se v první řadě zajímejte o filtrační materiály, které jsou použité jako náplně do filtrace, jaký mají povrch na jednotku objemu a v jakém pořadí jsou ve filtraci řazeny. Platí jednoduché pravidlo: čím větší povrch materiálu, tím větší plocha pro usídlení bakterií a tím vyšší výkon filtrace.
S povrchem filtračních materiálů úzce souvisí objem biologického filtru. Světový výrobci se snaží objem filtrací neustále zmenšovat, v závislosti na povrchu nově vyvíjených filtračních materiálů. Tato snaha má samozřejmě svoje hranice a v podstatě stále platí, že objem biologické filtrace klasické „komorové“ konstrukce by při budování KOI jezírka neměl klesnout pod 8% jeho objemu.
Z praktického a finančního hlediska je důležitá životnost a čistitelnost filtračních materiálů, výrobci tyto údaje většinou neuvádí. Obecně lze říci, že kvalitní a cenově přijatelný filtrační materiál by měl ve filtrační jednotce bez problémů vydržet několik sezon.
Jedná se o přírodní filtrační materiály, které mají schopnost poutat z vody látky, které mohou být pro chov KOI nebezpečné (těžké kovy, zbytky léčiv, chlor, ale i amonné ionty NH4+).
Zeolit :
minerál sopečného původu, pracuje na principu výměny iontů. Dokáže absorbovat nebezpečné amonné ionty za výměnu iontu sodíku, který je prakticky neškodný. Je dobré zařadit do filtrační jednotky jako pomoc biologické filtraci. Na trhu se nabízí v různých zrnitostech a pod různými obchodními názvy jako Zeobakterlit, Bakterlit atd.
Aktivní uhlí:
je všeobecně známé filtrační médium jak ve filtraci vzduchu, tak ve filtraci vody. Z vody účinně odstraňuje zbytky antibiotik, těžkých kovů apod. Dokáže také vodu v jezírku zbavit nepříjemného zabarvení po použití nešetrných přípravků na její úpravu.

U nás, ale i ve světě nejpoužívanější filtrační systémy. Většinou plastové nebo sklolaminátové nádoby, s různým řazením komor a s různými ponořenými filtračními náplněmi. Většinou s možností gravitačního nebo výtlačného způsobu zapojení a s možností odkalení. Výhodou je přijatelná cena a bezproblémová funkce. Nevýhodou je jejich velikost a hmotnost, zejména při přepravě, manipulaci a stavebních úpravách při výstavbě filtrační šachty.

Platí pro ně to co pro předešlý typ filtrací s tím rozdílem, že je s nimi daleko lepší manipulace, dají se řadit za sebou i vedle sebe a jednotlivé filtrační moduly se mohou doplňovat v závislosti na nárocích prostředí. Velice populární jsou Vortexové moduly.

Bead neboli perličková filtrace pracuje na principu bazénového tlakového filtru, který je navíc doplněn o vzduchovací kompresor. Filtračním médiem není písek, ale polypropylenové čočky nebo korálky, které mají vysoký filtrační povrch 1500m2/m3. Tlaková nádoba je navíc intenzivně vzduchována. Výhodami Bead filtrace jsou: velký výkon, malé rozměry, možnost gravitačního i výtlačného zapojení, díky vícecestnému ventilu velmi jednoduché čištění zpětným proplachem a při použití účinného mechanického předfiltru ( štěrbinový filtr) docílíte efektivního, účinného a velmi skladného filtračního systému. Nevýhodou je zatím poměrně vysoká cena a nutnost použití výkonného speciálního čerpadla s vysokým příkonem.

Z rybochovných zařízení víme, že skrápěné biologické filtrace jsou nejúčinnější. V KOI sektoru se zatím používají v profesionálních odchovnách, u zahradních jezírek je vidíme jen zřídka. Důvodem je jejich velikost a nutnost umístění nad hladinou, což není příliš estetické a ani výrobci filtrací se zatím skrápěnými filtracemi pro zahradní jezírka příliš nezabývali, ačkoli je výroba skrápěného filtru relativně jednoduchá. Principem je skrápění filtračních materiálů, které jsou pod sebou uloženy v jednotlivých komorách. Voda je do filtrace přiváděna čerpadlem přes UV lampu, postupně protéká filtračními materiály do sběrného vedení odkud volně vytéká do jezírka. Účinnost filtrace spočívá ve vysokém stupni prokysličení, ale hlavně díky styku vody s filtračním materiálem v tenké vrstvě.
V poslední době se zejména v západní Evropě objevují moderní Hi Tech filtrace, které reagují na požadavky trhu na stále vyšší kvalitu vody. K velkým pokrokům dochází jak v oblasti mechanické, tak biologické filtrace. Níže zobrazená zařízení jsou již k dostání i u nás. Jejich nevýhodou je zatím poměrně vysoká cena a málo praktických zkušeností s jejich provozem.Vývoj filtračních technologií jde nezadržitelně vpřed. Pokusíme se reagovat na každou novinku, která stojí za pozornost a neprodleně Vás na ni upozornit.

Gravitační instalace filtrace je nejpoužívanější způsob při výstavbě KOI jezírek u nás i ve světě. Přes tento fakt je stále pro řadu našich zákazníků novinkou. Principem je efekt spojených nádob, kdy je filtrace s jezírkem propojena potrubím vedoucím od spodní guly a skimmeru. Filtrace je uložena ve filtrační šachtě. S jezírkem tvoří spojené nádoby s vyrovnanými hladinami. V poslední komoře nebo posledním modulu filtrace je umístěno čerpadlo, které čerpá přes UV lampu a další zařízení vodu zpět do jezírka. Činností čerpadla dochází k úbytku vody ve filtraci, který se systém snaží samotíží doplnit z jezírka. Recirkulační systém je tak uzavřen.
Gravitační systém poskytuje výhodu uložení filtrace pod úroveň terénu do filtrační šachty, kde je také uložena veškerá technologie. Filtrace může být uložena přímo vedle jezírka nebo kdekoli v zahradě. Další výhodou je, že voda natéká do filtrace plynule z více míst (dle počtu gul a skimmerů), což je daleko lepší než když je nasávána čerpadlem z jednoho místa. Výhod tohoto způsobů instalace je celá řada a ve srovnání s její hlavní nevýhodou, což je větší stavební a finanční náročnost, pozitiva jednoznačně převažují.

Tento způsob je hojně využíván ve spojení s tzv. Bead filtracemi, ale dá se použít i s klasickými vícekomorovými filtračními jednotkami. Při výstavbě jezírka se postupuje stejně jako při gravitačním způsobu instalace filtrace s tím rozdílem, že se nebuduje filtrační šachta, ale potrubí od guly a od skimmmeru je přímo napojeno na výkonné samonasávací čerpadlo, které je dle typu uloženo pod nebo nad úrovní hladiny. Jde o tzv. suchý provoz. Z čerpadla proudí voda přes UV lampu do filtrace, z které v případě klasických komorových filtrací vytéká samospádem zpět do jezírka.

V případě tlakové Bead filtrace vytéká voda pod tlakem přes UV lampu do jezírka nebo tam kam potřebujeme (vodopád, potok, atd.).
Výhodou tohoto způsobu instalace filtrace jsou menší nároky na stavební práce a pohodlnější obsluha filtrace při údržbě. Nevýhodou je nutnost umístění filtrace nad úrovní terénu, což je neestetické a pro filtraci musíme hledat místo kam bychom ji ukryli. Další velkou nevýhodou tohoto způsobu instalace je, že se používají čerpadla s vysokým výkonem, která mají zpravidla velký příkon (až 2000W).

Výtlačný způsob instalace filtrace je nejjednodušším ale, již překonaným typem instalace, který se používá pouze v případě, že je jezírko již delší dobu v provozu a přestavba na gravitační systém by byla nákladná a prakticky by znamenala kompletní přestavbu jezírka.Čerpadlo je uložené v jezírku a přes UV lampu je voda čerpána do nadzemní filtrace, z které vytéká samospádem zpět do jezírka. Výhodou tohoto systému je pouze jeho jednoduchost při instalaci a obsluze filtrace, čehož využívají výrobci nefunkčních a zcela nevyhovujících filtračních setů, které často vidíme na pultech velkých zahradních center. Pozor, pro chov KOI jsou naprosto nevhodné!
Na trhu existuje široká škála kvalitních čerpadel, která můžete použít. Výběr čerpadla souvisí hlavně s typem filtračního systému. Platí jednoduché pravidlo, že by se objem jezírka měl ve filtraci vyměnit alespoň jednou za čtyři hodiny, ale ideální je, pokud jezírko filtrem proteče jednou za dvě hodiny. Při výběru čerpadla počítejte s tím, že udávané hodnoty platí pro nulový odpor. Kvalitní čerpadlo by mělo být dodáváno s výkonnostní křivkou při různých dopravních výškách, pokud křivka chybí, měl by seriózní prodávající tuto informaci bez problémů poskytnout. Čerpadlo musí být konstruováno na několikaletý nepřetržitý provoz. Proto nemá cenu investovat do nekvalitních zařízení pochybné kvality.

Asi nejpoužívanější typ čerpadel. Lze je využít jak ve výtlačném (suchém i mokrém provozu), tak v gravitačním systému filtrace, kde potřebujeme vytvořit více výtokových míst (vodopád, potok atd.)

Ideální řešení pro gravitační filtrační systémy, kde vodu nečerpáme do velkých vzdáleností. Tato čerpadla dokáží na malou vzdálenost přepravit velké množství vody s minimálními provozními náklady.

Vynikající čerpadla, určená především pro bazény, kde potřebujeme vysoký tlak pro provoz pískové filtrace. V oblasti zahradních jezírek se využívají zejména pro provoz Bead filtrací nebo v modifikovaných gravitačních systémech, kde potřebujeme velkou nasávací a dopravní schopnost . Jejich nevýhodou je vyšší cena a vysoké provozní náklady.

Vynikající řešení pro většinu recirkulačních systémů, kde potřebujeme dopravit velké množství vody s minimálními provozními náklady. Tento typ čerpadel nebývá samonasávací, proto musí být instalován pod úrovní hladiny. Tato čerpadla se často doplňují mechanickými předfiltry.
UV lampy se používají především k likvidaci zeleného nebo hnědého zákalu vody, který vzniká při přemnožení jednobuněčných řas. UV záření ničí také choroboplodné zárodky (bakterie, viry) nebezpečné pro Vaše KOI, nedokáží ovšem chov udržet absolutně prostý těchto organismů. Pozor, sebesilnější UV lampa nedokáže zlikvidovat vícebuněčné vláknité řasy.
Výběr vhodné UV lampy je podmíněn především těmito faktory:
kubatura jezírka, na 1m3 je potřeba 2 -3 W příkonu lampy
výkonem zvoleného čerpadla, každá lampa má optimální průtok, který je dobré dodržovat
doba životnosti (svítivost) UV zářivky, kvalitní zářivky (Philips, Osram) mají životnost kolem 8000 hodin.

Princip činnosti UV lampy je velice jednoduchý, v podstatě jde o trubici, ve které je instalována zářivka produkující UV – C záření o vlnové délce 200 – 280 nm. Voda, která trubicí prochází je ozářena. Účinnost UV lampy závisí na velikosti záření (W) a době po kterou se voda v trubici zdrží. V podstatě platí, že čím delší a čím výkonnější lampa , tím vyšší je její účinnost, samozřejmě v závislosti na průtoku a průzračnosti vody, protože zakalená nebo jinak znečištěná voda UV paprsky odráží a účinnost lampy klesá.

UV lampu instalujte vždy na tlak, tedy za čerpadlo,postupujte podle návodu a respektujte nátok a výtok. UV lampy mohou být dle typu instalovány jak horizontálně, tak vertikálně. Pokud hledáte abnormálně silné UV, lze jej jednoduše vyrobit z několika menších jednotek.
Sledujte zejména dobu, po kterou lampu používáte a včas měňte zářivky. Nepoužívejte UV lampu při podávání léčiv nebo přípravků na úpravu vody, protože UV záření může tyto látky rozkládat na nebezpečné sloučeniny. Lampu odstavte také při zabíhání filtrace a po každé aplikaci startovacích kultur bakterií.
Vzduchování je podstatnou součástí všech recirkulačních systémů. Důležité je zejména v letních měsících a vždy když máme v jezírku nebo odchovné nádrži nedostatek kyslíku.
Vzduchování ve filtraci podstatně zintenzivňuje biodegradační procesy, čímž zvyšuje výkon filtrace.

V současné době jsou nejoblíbenější zejména membránové jedno či více motorové kompresory. Kvalitní kompresory jsou prakticky bez údržbové a při správné instalaci pracují bez sebemenších problémů několik let.
Při instalaci rozvodu vzduchu je nejdůležitější neklást membráně velký odpor v podobě rozvodů o malém průměru , vyvarovat se na rozvodném potrubí ostrých úhlů a nepoužívat nekvalitní vzduchovací elementy s velkým odporem.
Pozor, vzduchovací kompresor není stoprocentně chráněn proti povětrnostním podmínkám, při instalaci s tím počítejte.

Dalším elegantním a efektivním způsobem jak vzduchovat jezírko je použití tzv. venturiho trubice neboli podtlakového difuséru, který pracuje na principu podtlakového přisávání vzduchu průtokem vody přes difuzér. Na trhu je několik výrobků lišící se konstrukcí, ale princip zůstává stejný. Difuzér instalujeme zásadně pod hladinu, ve větších hloubkách nefunguje spolehlivě.
V ojedinělých případech a při převozu ryb v PE vacích můžeme použít stlačený kyslík, který je dodáván v tlakových láhvích. Jako vzduchovací elementy se používají speciální kyslíkové hadice nebo kameny, které mají větší odpor a menší póry než kameny vzduchovací.
V profesionálních KOI odchovnách s vysokou obsádkou ryb v odchovných nádržích je často k vidění generátor na výrobu kyslíku.
Rozvody tlakové vody, neboli rozvody od čerpadla dále do systému se nejčastěji realizují pomocí PVC – U tlakového potrubí, které se spojuje lepením. Výhodou tohoto systému je ucelený sortiment fitinek včetně dalších spojovacích částí a určitá lehkost profesionálního rozvodu, který působí daleko lépe než změť hadic. Pokud to jde vyvarujme se množství pravoúhlých kolen, které zbytečně snižují výkon čerpadla a v ojedinělých případech může docházet ke kavitaci.
Pokud instalujeme delší rozvod třeba pro napájení potoku či vodopádu mějme na mysli jeho vypustitelnost v souvislosti ze zimním obdobím a případným zamrznutím vody ve vedení, které by ho mohlo poškodit.
V některých případech se použití hadic nevyhneme, používáme proto také PVC – U hadici, která je kompatibilní s výše zmíněným systémem.

Mnoho realizačních firem tento prvek opomíjí, ale v dnešní době náhlých klimatických změn, kdy na jednom místě spadne několik desítek litrů srážek na m2 má přepad své opodstatnění. Jde o jednoduché zařízení, (přepadovou rouru), která může být instalována přímo v jezírku, filtrační šachtě nebo filtraci( u gravitačních filtrací). Přepad zaústíme do kanalizační sítě nebo do přirozeného trativodu na pozemku.
Ač se to nezdá, bývá výpar během horkého léta poměrně značný, v gravitačním systému filtrace lze dopouštění zautomatizovat pomocí plovákového systému, umístěného v některé z filtračních komor. Jednodušší řešení je sledovat úroveň hladiny a v případě poklesu úbytek doplnit.
Je dobré před startem filtrační jednotky provést kontrolu všech spojů a součástí systému, včetně elektroinstalace. Připomínám, že veškerá elektroinstalace mimo objekt musí být pod proudovou ochranou a všechny její součásti by měly mít IP proti stříkající vodě. Elektroinstalační práce musí provádět odborná firma, včetně kontroly revizním technikem. Pozor, ve vodním prostředí se nevyplácí riskovat.
Gravitační systém spustíme tak, že otevřeme regulační šoupata nebo ventily, vedoucí od spodní guly a skimmeru. Filtrace se začne plnit vodou, která bývá znečištěna zeminou a usazeninami, nashromážděnými v potrubí během stavby. Tuto vodu je lepší z filtrace rovnou vypustit a počkat až se potrubí propláchne. Ztráta vody nebývá velká. Po napuštění filtrace spustíme čerpadlo a systém necháme v chodu. Může se stát, že se tu a tam objeví“ kapka“ na tlakovém potrubí, zejména ve šroubeních a složitějších spojích. Tato netěsnost musí být odstraněna. Obvykle chvíli trvá než si filtrační systém najde svůj rytmus (voda vytlačí vzduch s vedení atd.).
Vodu, kterou jsme naplnily filtraci je třeba do jezírka dopustit.
Druhou možností je při napouštění jezírka napustit také filtraci. Spuštění systému provedeme stejně.
Pozor, zatím nezapínáme UV nebo ozonizátor.
Stejně jak u gravitační filtrace zkontrolujeme všechna „horká“ místa. Spuštění je jednoduché, zapneme pouze čerpadlo, popř. doladíme drobné nedostatky.
Pozor, zatím nezapínáme UV nebo ozonizátor.
Aby biologická filtrace fungovala tak, jak jsme si popsali výše ,musíme filtrační materiály zaktivovat pomocí startovacích kultur bakterií. Rychlost, zaktivování filtrace závisí hlavně na teplotě a biochemických vlastnostech vody a kvalitě startéru.
Kvalitní startéry dokáží během letního období biologicky nastartovat filtraci během 4-6 týdnů. Na jaře nebo na podzim je tento interval daleko větší. Během tohoto období nenasazujeme konečný počet ryb, protože filtrace nepracuje na plný výkon. Určitý počet (¼) však nasadit musíme, abychom zajistili bakteriím zdroj N látek. Možností jak zaběhnout filtraci bez nasazení ryb a startérů, je filtraci uměle dotovat N látkami. Nejčastěji se používá krmivo pro ryby, bohaté na dusíkaté látky, kterým se biologická část filtrace posype. Musíme však dávat pozor, aby krmivo ve filtraci neplesnivělo.

Opticky poznáme zaběhlou filtraci podle specifického nárůstu na filtračních médiích, stěnách filtrace a fólii v jezírku. Lepší je dlouhodobě měřit základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Pokud se delší dobu pohybují kolem optima, bez větších výkyvů a nasazené ryby nemají zdravotní problémy, je filtrace biologicky plně funkční.
POZOR! Během aplikace bakteriálních kultur a 3 -5 dní po něm nezapínejte UV lampu ani ozonizátor!!!! Při průchodu těmito zařízeními, by samozřejmě došlo k jejich zničení!!!
Design ,chcete-li styl nebo výraz je nejdůležitější charakteristikou zahradního jezírka.
Není umění navést do nově vybudované nádrže tuny kačírku, vysázet do něj bahenní a vodní rostliny a do okolí „rozházet“ několik větších kamenů. Sami cítíte, že opravdu hodnotné zahradní jezírko by mělo mít něco navíc.
Zde se vyplatí uvažovat v souvislostech a spolupracovat se zkušeným zahradním architektem nebo realizační firmou. Mnohdy nás ale zákazníci překvapí svým vytříbeným citem a smyslem pro detail, který velice rádi při řešení zakázky respektujeme, nebojte se proto uplatnit vlastní fantazii.
V poslední době je trendem budovat okrasná jezírka spolu s asijskou zahradou ve výhradně japonském stylu.
Nás jako realizátory tento trend těší, protože KOI jezírko do japonské zahrady neodmyslitelně patří. Kouzlo japonské zahrady spočívá v její filozofii a detailní propracovanosti, skladbě rostlin, včetně ornamentálních stromů a typických japonských doplňcích. Pečlivý výběr kamenů, jak solitérních, tak dekoračních, sloužících jako břeh jezírka či výběr precisně tříděného drobného štěrku je při tvorbě japonské zahrady samozřejmostí. Výsledek bývá okouzlující, trvá však několik let, než zahrada i jezírko „dozrají“ k dokonalosti.
K jezírku v japonské zahradě patří také dřevěné prvky, jako mostky, mola, altány, čajovny a další. Kvalitu materiálu a řemeslné zpracování těchto doplňků v žádném případě nepodceňujte. Pro jejich zhotovení se zásadně používají tvrdá tropická dřeva jako Bankirai a Massaranduba, popř. naše domácí tvrdá dřeva. Populární a poměrně levný je pod tlakem impregnovaný modřín, který je ale méně odolný než zmiňovaná tropická dřeva. Spojovací materiál (šrouby, panty, atd.) volíme jedině z nerezové oceli. Pokud dřevo ošetřujeme nátěrem, volíme vždy kvalitní, slunci a vodě odolné lazury.
Fantazii se meze nekladou, proto vám přejeme při výstavbě Vašeho KOI jezírka ty nejlepší nápady. Pro inspiraci připojujeme několik fotografií již vybudovaných zahradních jezírek.
Pokud chceme aby naše jezírko plnilo ty funkce pro které jsme jej budovali a aby naši KOI kapři a ostatní okrasné ryby v jezírku bez problémů prosperovali, musíme věnovat pravidelné údržbě jezírka náležitou pozornost.
V jarním období kdy se teplota vody trvale pohybuje nad 5 – 7 ◦C zprovozníme filtrační systém.
Trendem posledních let je nechat filtraci v provozu i přes zimu. Z vlastních zkušeností mírných zim 2006 a 2007 mohu potvrdit, že bylo lepší filtraci udržovat v chodu po celý rok. V jezírkách, kde filtrace běžela celý rok, byly menší problémy s výkyvy hydrochemických parametrů vody po nástupu vegetačního období. Taktéž ryby přezimovaly bez problémů. Je však nutné pravidelně měřit teplotu vody v místě kde ryby zimují. Při poklesu pod 4 ◦C musíme systém vypnout, aby nedošlo k podchlazení zimujících ryb.
Pokud systém neběžel a filtraci jsme před zimou správně vyčistili a zazimovali, v podstatě jen uvedeme vše opět do chodu. Před spuštěním filtrační jednotky zkontrolujeme zejména stav UV lampy, na každou sezonu je dobré vyměnit zářivku. Velice důležité je filtraci znovu biologicky zaktivovat bakteriální biokulturou. Tato činnost má smysl při teplotách nad 10◦C, při nižších teplotách bakterie nepracují. POZOR!! Při aplikaci bakteriální kultury vypněte na 3 – 5 dní UV lampu.

Samozřejmostí je vyčistit dno od viditelných sedimentů výkonným vysavačem.
Tak jako po celý rok pravidelně kontrolujeme základní fyzikálně-chemické parametry, jako jsou pH, KH, O2, NH3, NO3
Pro lepší kondici jezírka, můžeme použít některé šetrné přípravky na zlepšení kvality vody, popř. prevenci proti tvorbě vláknitých řas.
V plné sezóně, tedy v letním období je péče o dobře fungující jezírko v podstatě minimální, pouze pravidelně kontrolujeme fyzikálně-chemické parametry vody, kde nejdůležitější je teplota vody, která by neměla přesáhnout 28◦C v souvislosti s teplotou vody sledujeme obsah kyslíku, který by neměl klesnout pod 5 mg/l. Tato charakteristika se však v amatérských podmínkách nedá jednoduše stanovit, proto systém intenzivně vzduchujte. Samozřejmostí je sledování pH a KH, které spolu úzce souvisí. Se zvyšující se teplotou a pH přes 8 stoupá nebezpečnost NH3 , který se pro ryby v nádrži stává toxický. V jezírku s dobrou filtrací tyto problémy však většinou nehrozí.

V letním období se často objevují problémy s masivním výskytem vláknitých řas. 100 % účinná prevence není zatím známa, existuje však řada opatření, díky kterým lze výskyt vláknitých řas omezit. Při přemnožení vláknitých řas použijte na jejich odstranění jen osvědčené a šetrné prostředky, které nezatěžují vodní prostředí ani okrasné ryby nejlepší je však mechanické odstranění a následné preventivní zásahy.
Pravidelně kontrolujeme činnost filtrace a v případě problémů se vždy snažíme chod optimalizovat. Nezapomínejme na čištění mechanické části filtrace vždy když dojde zhoršení kvality vody. Pochopitelně doplňujeme odpar.

V podzimním období nám bude dělat nejvíce starostí padající listí, které je nutné ze systému průběžně odstraňovat. K odstranění používáme speciální podběráky na listí, nebo nad jezírko instalujeme proti listí síť. Přes veškerou snahu, počítejme s tím, že určitá část listí v jezírku stejně skončí. Kontrolujme častěji skimmer, který se může listím ucpat. V pozdním podzimu, kdy už spad listí nehrozí jezírko zbavíme nečistot pomocí výkonného vysavače. Tento zásah je velmi důležitý, protože z jezírka odstraníme organickou hmotu, která by svým rozkladem v zimním období zásadně zhoršovala kvalitu vody a životní podmínky pro Vaše KOI.
Na přelomu podzimu a zimy máme v podstatě dvě možnosti, první a dosud nejpoužívanější je filtrační systém odstavit, důkladně vyčistit filtrační materiály, jezírko zazimovat a připravit na novou sezónu. POZOR!! Při čištění filtračních materiálů a filtrace nepoužívejte žádné desinfekční prostředky!! V poslední době , jak již bylo zmíněno, se začíná aplikovat zejména u gravitačních systémů celoroční provoz. Při tomto způsobu zimování se doporučuje na zimní období instalovat čerpadlo asi o 3x nižším výkonu než v letním období.

V zimě necháváme jezírko v klidu, pouze se staráme o to, aby na hladině nezůstávala vrstva sněhu, která brání fotosyntéze autotrofních organizmů . Důležitá je výměna plynů, proto používáme topná tělesa, která jsou schopna otvor v ledu spolehlivě udržet, navíc ohřívají vodu, která klesá ke dnu. Pokud běží filtrace celou zimu vytvoří se v místě výtoku z filtrace nezamrzající zóna, která výměnu plynů společně s filtrací plně zajistí.
Často si začínající chovatelé KOI myslí, že vzduchováním pod led svým miláčkům zajistí optimální podmínky pro přezimování. Opak je pravdou, vzduchování jezírka se v zimním období z důvodu ochlazování studené vody nedoporučuje.

V zimním období se samozřejmě dá jezírko vyhřívat, buď poměrně jednoduchými průtokovými ohřívači či zařízeními s tepelným výměníkem. Objevují se také systémy vyhřívání pomocí tepelných čerpadel.
Pokud máme jezírko stavebně řešeno tak, že stěna filtrační šachty tvoří břeh jezírka nebo je – li celé jezírko vyzděné a led nemá kam ustupovat, doporučujeme kolmé stěny ochránit proti tlaku ledu „řetězem“ PET lahví do poloviny naplněnými pískem. Tlak ledu, který na stěnu působí se tak minimalizuje.
Do běžné údržby jezírka samozřejmě patří péče o KOI a ostatní okrasné ryby. O této problematice pojednává sekce KOI management.